Česká hororová akce Shade byla ve vývoji již drahně let, ovšem vždy vypadala na hru, na kterou se má cenu těšit. Nyní, po šestiletém porodu, během kterého prodělala i změnu názvu, konečně vychází. Vyplatilo se čekání? Píše se rok 1998, českým hrám se konečně začíná blýskat na lepší časy a pražský tým Black Element Software skromně ohlašuje hororovou akci Nefandus. Léta běží, tvůrci sem tam přiloží pod kotel očekávání pár úchvatných screenshotů a hra se přejmenovává na Shade: Wrath of Angels. Ovšem to vše trvá až nezdravě dlouho. Shade se stal jednou z nejdéle vyvíjených českých her a trumfnout jej může snad jen stejně protahovaný vývoj krvavé FPS Bloodline z dílen Zima Software. Shade se nicméně v těchto dnech konečně dostává na pulty obchodů, ovšem je otázkou, zdali se línému hráčskému tvoru vyplatí vážit nebezpečnou cestu do oblíbeného krámu (neplatí pro vymetače on-line obchodů a dvojnásob platí pro vymetače tržišť typu „Ta chra na noname disku byt sarušeně orichinal! Pro fas s trenkami Adidos zdarma. Již při po spuštění Shade si nelze nevšimnout, že název nebyl jedinou věcí, která se při vývoji změnila. Slibovaná temně-hororová atmosféra postavená na hutné podpoře příběhu a velkorysý přístup k adventurnímu elementu ústí v míchanici několika žánrů s příběhem přímým jako laserový paprsek, který se navíc postaví do pozoru a vypne hruď. Samotné skloubení žánrů ale nakonec nedopadlo nijak špatně. Pokud bychom mluvili jazykem konkurence, je hra z největší míry rubanicí ve stylu Knights of the Temple nebo Conan, z Prince of Persia: the Sands of Time si pak bere občasná intermezza odehrávající se na vratkých plošinách či římsách a to vše doplňuje několik skutečně nenáročných puzzlů. Problém v herní skladbě zde skutečně není, ovšem to co dělá výše uvedené tituly nadprůměrnými kousky je jejich celkové zpracování, atmosféra a smysl pro detail a právě to jsou největší nedostatky Shade.
Reklama